Občas pomůže neuvěřitelná náhoda. Mlynaříky okolo krmítka potkávám pravidelně, ale zatím se mi je nepodařilo ani náznakem vyfotit, když už jsem měl v ruce foťák, tak po mlynařících nebylo ani vidu ani slechu, ale když jsem v ruce foťák neměl, tak mlynaříci vesele skotačili kousek ode mne… prostě klasika.
Až dnes, jsem náhodou otevřel okno a viděl, jak u krmítka poskakuje dvojice mlynaříků, tak jsem si vzal foťák a světe div se… počkali na mne až si udělám aspoň dokumentární fotku 🙂
